1Cor 7 | CzeCSP | STEP | O tom, co jste [mi] psali: Pro člověka je dobré, aby se nedotýkal ženy.

1 Corinthians 7

O manželství

1 O tom, co jste [mi] psali: ^▼▼12,1p Pro člověka je dobré, ^▼▼v. 8 aby se nedotýkal ^{▼▼Gn 20,6; Př 6,29} ženy. 2 Ale ⌈abyste se vyvarovali smilstva⌉, ^{▼▼ř.: kvůli smilstvu / kvůli nebezpečí smilstva} ať má každý svou ženu ^{▼▼Př 18,22; 19,14} a každá ať má svého muže. 3 Muž ať plní své ženě, čím je povinen, ^{▼▼Ex 21,10} a stejně i žena svému muži. 4 Žena nevládne svým tělem, nýbrž její muž, podobně ani muž nevládne svým tělem, nýbrž jeho žena. 5 Neodpírejte se navzájem, leda po vzájemné dohodě na čas, ^{▼▼1S 21,5} abyste se uvolnili pro modlitbu, ^{▼▼var.: půst a modlitbu} a opět buďte spolu, aby vás pro vaši nezdrženlivost ^{▼▼Mt 23,25†} nepokoušel Satan. ^{▼▼Mk 1,13} 6 To říkám jako dovolení, ne jako příkaz. ^{▼▼srv. vv. 12.25; 2K 8,8; 11,17} 7 Přeji si, aby všichni lidé byli, jako jsem já. Avšak každý má své vlastní obdarování ^{▼▼ř. charisma} od Boha, jeden tak, druhý jinak.

8 Svobodným a vdovám pravím: Bylo by pro ně dobré, kdyby zůstali jako já. ^▼▼9,5 9 Jestliže se však neovládají, ať vstoupí do manželství; ^{▼▼1Tm 5,14} neboť je lepší vstoupit do manželství, než se pálit žádostivostí. 10 Manželům však nařizuji ^{▼▼v. 17; 9,14; 11,17; 16,1v; Sk 16,18; 17,30; 1Te 4,11; 2Te 3,4; 1Tm 1,3} -- ne já, ale Pán -- aby žena od muže neodcházela. ^{▼▼tzn. nerozváděla se; Mal 2,16; Mt 5,32} 11 Když by však přece odešla, ^▼▼v. 10 ať zůstává nevdaná nebo ať se s mužem smíří. Také muž ať neopouští ženu. 12 Ostatním pak pravím já, ne Pán: Jestliže má některý bratr ^▼▼1,1! nevěřící ^▼▼6,6! ženu a ona je ochotna s ním žít, ^{▼▼ř.: bydlet} ať ji neopouští. 13 A má–li některá žena nevěřícího muže a on je ochoten s ní žít, ^{▼▼ř.: bydlet} ať svého muže neopouští. 14 Neboť nevěřící muž je posvěcen ve své ženě a nevěřící žena je posvěcena ⌈ve svém muži⌉. ^{▼▼var.: v bratru} Vždyť jinak by vaše děti byly ^{▼▼ř.: jsou} nečisté, avšak nyní jsou svaté. 15 Jestliže se však nevěřící ⌈chce rozvést⌉, ^{▼▼ř.: se odděluje (srv. v. 10 — odcházet)} ať se rozvede. ^{▼▼ř.: se odděluje (srv. v. 10 — odcházet)} Ten bratr nebo ta sestra nejsou v takových případech otroci. Neboť Bůh nás povolal ku pokoji. ^{▼▼Ř 12,18; 14,19; 2K 13,11; He 12,14} 16 Vždyť co ty víš, ženo, zda zachráníš svého muže? ^{▼▼1Pt 3,1} Nebo co ty víš, muži, zda zachráníš svou ženu?

17 Jenom ať každý žije ^{▼▼ř.: chodí; 3,3} tak, jak mu Pán udělil, každý, jak ho Bůh povolal. ^{▼▼vv. 20.24} Tak to také přikazuji ^▼▼v. 10 ve všech sborech. ^▼▼4,17 18 Byl někdo povolán jako obřezaný? Ať to nezakrývá. Byl někdo povolán jako neobřezaný? ^{▼▼Sk 15,1nn} Ať se nedává obřezat. 19 Obřízka nic neznamená ^{▼▼Ga 5,6} ani neobřízka nic neznamená, ale zachovávání Božích přikázání. ^{▼▼Ř 2,25} 20 Každý ať zůstává v tom postavení, ^{▼▼ř.: povolání} ve kterém byl povolán. 21 Byl jsi povolán jako otrok? Nedělej si s tím starosti. ^{▼▼Fp 4,6; He 13,5} ⌈Jestliže se však můžeš stát svobodným, raději toho využij⌉. ^{▼▼n.: I kdyby ses však …, raději využij svého otroctví.} 22 Neboť kdo byl v Pánu povolán jako otrok, ^{▼▼Fm 1,16} je Pánův propuštěnec; podobně kdo byl povolán jako svobodný, je otrok Kristův. ^{▼▼Ř 6,22; Ef 6,6; 1Pt 2,16} 23 Byli jste koupeni za velikou cenu. ^▼▼//6,20 Nebuďte ^{▼▼ř.: Nestávejte se} otroky lidí. ^{▼▼Ga 2,4} 24 Bratři, ^▼▼1,10! každý ať zůstává před Bohem v tom postavení, v jakém byl povolán.

25 Ohledně panen nemám sice Pánův příkaz, ^▼▼v. 6 dávám však radu ^{▼▼ř.: názor} jako ten, kterému se dostalo od Pána milosrdenství ^{▼▼2K 4,1; 1Tm 1,13} být věrným. ^{▼▼n.: hodným důvěry} 26 Myslím tedy, že vzhledem k ⌈nynější tísni⌉ ^{▼▼n.: přítomné (/ nastávající) potřebě} je dobré, ^{▼▼ř.: + že je dobré,} aby člověk ⌈zůstal tak, jak je⌉. ^{▼▼ř.: být takto} 27 Jsi připoután k ženě? Nehledej rozluku. Jsi volný? ^{▼▼ř.: odvázán od ženy} Nehledej si ženu. 28 Ale i když se oženíš, nezhřešíš; a vdá–li se panna, nezhřeší. Takoví lidé však budou mít soužení v těle ^{▼▼to může zn.: v tomto životě} a toho vás chci ušetřit. 29 Ale toto vám, bratři, říkám, [že] čas ^{▼▼Ř 13,11} je zkrácený. A tak i ti, kdo mají ženy, ať jsou, jako by je neměli; 30 a ti, kdo pláčou, jako by neplakali, a ti, kdo se radují, jako by se neradovali, a ti, kdo kupují, jako by nic nevlastnili; 31 a ti, kdo užívají [tohoto] světa, jako by ho neužívali; ^{▼▼ř.: nevyužívali (tzn. neužívali plně)} neboť způsob ^{▼▼Fp 2,7p} tohoto světa pomíjí. 32 Chci, abyste byli bez starostí. ^{▼▼Mt 13,22!} Kdo nežije v manželství, stará se o věci Pána, ^{▼▼2K 8,6; 11,28} jak by se zalíbil ^{▼▼Ř 8,8p} Pánu, 33 ale kdo se oženil, stará se o věci světské, jak by se zalíbil své ⌈ženě, 34 a je rozdělený. ^{▼▼1Kr 18,21} Neprovdaná žena a panna⌉ ^{▼▼var.: … ženě. Mezi ženou a pannou je rozdíl. Nevdaná …} se stará o věci Pána, aby byla svatá tělem i duchem. Ale když se provdá, stará se o věci světské, jak by se zalíbila svému muži. 35 Toto říkám k vašemu prospěchu, ne abych ⌈vás omezoval⌉, ^{▼▼ř.: vám přehodil smyčku} ale abych vás vedl k počestnosti a k nerušené ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}oddanosti ^{▼▼1Tm 5,5} Pánu.

36 Jestliže však někdo myslí, že vůči své panně, ^{▼▼není jasné, zda tzn. 'dceři — panně' nebo 'snoubence' nebo snad 'svému panenství / panictví' — tak i v. 37n} která je ve zralém věku, jedná nečestně, a že to musí tak být, ať dělá, co chce: nehřeší. ^{▼▼:: 6,18; 1J 3,6} Ať se vezmou. 37 Kdo je ^{▼▼ř.: stojí} však pevný ^{▼▼15,58; Ko 1,23} ve svém srdci a není ničím nucen, ale ⌈má v moci svou vůli⌉ ^{▼▼n.: má pravomoc uskutečnit svou vůli; ř.: má pravomoc pro svou vůli} a rozhodl se ve svém srdci, že zachová svou pannu, dobře učiní. 38 Takže ten, kdo provdává svou pannu, činí dobře, a ten, kdo neprovdává, učiní lépe.

39 Žena je vázána [zákonem] ^{▼▼Ř 7,2} po dobu, kdy žije její muž. Když její muž zemře, ^{▼▼ř.: usne; 11,30; 15,6; Sk 7,60} je svobodná a může se vdát, za koho chce, ale jen v Pánu. ^{▼▼2K 6,14} 40 Podle mého mínění ^{▼▼v. 6.25} je však blahoslavenější, jestliže zůstane tak, jak je. A myslím, že i já mám Ducha Božího. ^{▼▼2Pt 3,15}